Itálie 2026

10.6.2026 Polsko – takový byl původní plán až do úterý 9.6. Itinerář vypracovaný, teplé oblečení sbaleno. Jenom nevím, kdo zapochyboval- prší, je zima, není špatné počasí, jen blbě oblečený turista, naše kosti potřebují prohřát, na turistiku je ale lepší chladné počasí ….nebudu unavovat, už to rozhodování bylo samo o sobě únavné. No, vyrazili jsme, směr Itálie 😂🇮🇹 a celou cestu prší!

11.6.26 cestou se snažím rychle udělat program alespoň na první dny a zajet do míst, kde jsme ještě nebyli. Přestává pršet, vysvitne sluníčko a před námi se ukazuji italské Dolomity.

Naše první zastávka je u moře kousek pod Benátkami. Moře je hodně bouřlivé, asi dozvuk špatného počasí.

12.6.26 Murano – Burano – Torcelli – tři perly benátské laguny. Každý z ostrovů je něčím zajímavý a každý připomíná “malé Benátky”.

Murano – ostrov skla, kde se po staletí rodí křehká krása v rukou mistrů sklářů. 

Burano – ostrov barevných domků, krajek a klidných kanálů. 

Torcello je považováno za jedno z nejstarších osídlených míst v benátské laguně.

Nejenom tyto 3 ostrovy, ale celá laguna je nádherná a samozřejmě s Benátkami v dohledu.

13.6.26 Chioggia – malá sestra Benátek s kanály, mosty a vůní moře. Bydlíme v kempu asi 3 km od tohoto městečka, tak dnešek věnujeme prohlídce a koupání!

14.6.26 lehárko, i taková musí být dovolená. Trochu vyřizuji e-mailové resty, plánuji další aktivity, děláme dlouhé procházky po pláži a celkově nám je fajn.

V poledne bazén okupují rackové😀

15.6.26 posouváme se na jih poblíž městečka Comacchio – město na lagunách, kterému se přezdívá „malé Benátky“, okouzlí kanály, mosty a barevnými domky odrážejícími se ve vodě. Je známé rybolovem, úhoři a okolní deltou řeky Pád, kde žijí hejna plameňáků. Tak jsem zvědavá, jestli uvidíme plameňáky, továrna na zpracování úhořů je dnes /pondělí/ zavřená.

16.6.-17.6. koupací lehárko. Náš kemp je asi 1km daleko od pláže. Ale jelikož lidi jsou líní, jezdí zde non stop mašinka. Za celý svůj život jsem snad nejela tolikrát, jako za dva dny v tomto kempu 🚂

Já stále běhám s foťákem a hledám plameňáky, až tedy dva v dálce vidím – fotka je to mizerná, tak alespoň pro ilustraci, druhého si najděte.

18.6.26 nejeli jsme do Polska, protože bylo zima, pršelo, předpověď nic moc. Najednou se to změnilo a Evropu přikrývá “horká poklička”, že my nejeli do toho Polska 😂

Cestou na jezero Garda prohlídka městečka Borghetto sul Mincio – staré mlýny, kamenné domy a zbytky římského mostu.

Cestou mě zaujaly sluneční kolektory pokrývající protihlukovou stěnu podél dálnice – i takto lze využít prostor, nejenom záborem zemědělské půdy.

Ondra má dnes narozky, tak jsme den ukončili skleničkou nad jezerem Garda.

19.6.26 Lago di Garda je největší italské jezero, sevřené mezi horami na severu a vinicemi i olivovými háji na jihu. My jsme dojeli skoro na jeho sever, poblíž města Limone, takže citron, kam se podíváš:-)

20.6.26 dnes jsme si udělali moc hezký výlet. Jeli jsme lodí na druhý břeh do městečka Malcesine.

Malcesine

Dále jsme pokračovali lanovkou do výšky 1780 m.n.m. na Mont Baldo. Tady bylo naprosto úžasně. Konečně v tom vedru dýchatelno a ještě jsme mohli pozorovat paraglidisty.

21.6.26 opouštíme jezero Garda a je naprosto udivující, kolika tunely projíždíme.

Jedeme mino dálnici přes Brenerský průsmyk a i tahle cesta je docela pohodlná. Vždycky jsme jeli po dálnici a ještě platili za tunel, takže tohle bylo docela příjemné zjištění. Původně jsme chtěli zastavit v Brixenu, abychom se podívali, kam toho našeho Havlíčka vyhostili, ale to vedro je tak neúprosné, že ten program začínáme trochu osekávat. V Rakousku kousek od Insbruku zakempujeme a hurá do bazénu.

22.6.26 pohybujeme se v nádherné oblasti Tyrolských Alp. Mysleli jsme, že hory trochu zmírní tu “horkou evropskou pokličku”, ale opak je pravdou. Horko, že už mě ani nebaví fotit🥵📸🥵

Ráno jedeme autobusem do města Hall in Tirol – historické tyrolské město nedaleko Innsbrucku, které zbohatlo díky těžbě soli a ražbě mincí.

Městečko jsme prošli, ale to wow se nekonalo…vedro! Pokračujeme do Swarovského muzea, které je pár stanic autobusem. Byli jsme zde v roce 2013, moc se nám líbilo, tak jsme byli zvědaví, jak na nás bude po letech působit. Víte, že pan Swarovski byl původem Čech?

Daniel Swarovski se narodil roku 1862 v Jiřetíně pod Bukovou v českých Jizerských horách a proslavil se vynálezem stroje na přesné broušení křišťálu. V roce 1895 založil v Tyrolsku firmu Swarovski a dnes její historii i křišťálové umění představuje zážitkové muzeum Swarovski Kristallwelten s obří hlavou obra a podzemními křišťálovými komnatami.

Muzeum nezklamalo, byly zde nové expozice od Ledového království, kde bylo -8 stupňů až po blýskavé hollywoodské kostýmy a venkovní příjemnou zahradu. Jenom ten křišťál mi nikdo nekoupil😉.

23.6.26 vždy nejkrásnější moment dovolené, když se v pořádku vrátíme domů!

Publikoval Vlaďka

Pohodová

Napsat komentář