4.9.2026 Španělsko je obrovská země. Ani třetí cesta určitě nezahrne vše, co bychom tu chtěli vidět. Ondra se začal učit španělsky, takže to byla jasná volba. Jenom občas život zamíchá karty úplně jinak, než člověk očekává. Odjížděli jsme se smutkem, který nešlo nechat doma. Třeba cesta bude trochu nápomocná, náš smutek zmírnit. Těšili jsme se na vnuka Ondráška, ale nebylo mu dopřáno, pobýt na tomto světě…
5.9.2026 Po nezbytné noci na dálnici jsme dorazili do oblasti pohoří Jura ve Francii. Konkrétně Les cascades du Hérison. Jedná se o vodopády na řece Hérisson. První fotografie je z nějakého katalogu, druhou jsem vyfotila já. Prostě vodopád “nevodopádí”, pouze čůrá.
6.9.2026 Dnes jsme prošli celé kaskády, i když v plánu byl “jen” kousek. Musí to být nádhera, když teče voda! Cestou nahoru to bylo OK, cestou dolů už jsem musela Ondrovi občas podat pomocnou ruku – schody, kořeny, výmoly. Ale udělali jsme krásných 200 m převýšení asi na 3 km tam i zpět.
Jinak jsem odjela zcela nepřipravená, doma jsem zapomněla kšiltovku, zrcátko a zcela nezbytné outdoorové boty! Tak budu mít asi nové francouzské nebo španělské 😂
7.9.2026 ve Francii nemám ráda ty genderově neutrální toalety. Samostatné kabinky ještě jdou, ale tady člověk při vstupu koukal na otočené pány.
Jinak dnešní den byl věnován nákupu v Lidlu – už mám vychytané, že aplikaci mohu přehodit do země, kde jsme a tudíž čerpat ty “neodolatelné” slevy. Poté jsme pokračovali delším přejezdem do sopečné oblasti okolo Clermont-Ferradu.
8.9.2026
Puy de Dôme je jedna z nejznámějších vyhaslých sopek francouzského Auvergne a se svými 1 465 metry nabízí nádherné výhledy na řetězec sopečných vrcholů Chaîne des Puys, zapsaný na seznamu UNESCO. Na vrchol vás pohodlně vyveze panoramatická ozubnicová železnice. Nahoře se nacházejí také pozůstatky římského chrámu boha Merkura.
Tady jsme si to opravdu užili, nádherné počasí, žádné “brutální” výstupy, geologická učebnice kam se jen podíváš!
9.9.2026 přejezd do Carcassone. Carcassone už bylo jednou v plánu při cestě ze Španělska, ale z důvodu nepříznivého počasí a povodní, jsme vynechali. Letos je příslib hezkého počasí a i když dost studeně fouká, předpověď nezklamala. Je středa, kemp praská ve švech a když nám recepční přidělí místo, dává na dveře ceduli “full”-tak to bylo o fous. Ještě se stihneme projít kolem vody podívat na ten architektonický skvost.
10.9.26 Carcassonne je jedno z nejlépe zachovaných středověkých opevněných měst v Evropě a je zapsané na seznamu UNESCO. Jeho dominantou je mohutná pevnost se dvěma pásy hradeb a 52 věžemi. Uvnitř se ukrývají úzké uličky, hrad Château Comtal a bazilika Saint-Nazaire.
V krásné bazilice, jsme zapálili za Ondráška svíčku a věnovali mu tichou vzpomínku. Vždycky píši cestopisy hlavně o místech, které jsme navštívili, o zážitcích a drobných karambolech. Tentokrát si ale vezeme něco, co se do kufru zabalit nedá. Myšlenky, smutek, pocity, váhání, jestli bylo správné jet a o tom smutku psát. Pro mě je psaní určitý druh terapie snad už od dob školní docházky, takže ano, z mého pohledu je to správné…♥️
11.9.2026 Po 7 dnech cesty překračujeme španělské hranice a míříme k moři. Mám vytipovaný kemping v městě Calella a i když přijíždíme brzy odpoledne, kemp je plný a dle recepční i kempy v nejbližším okolí. Tohle mě vždy dokáže rozhodit. Hledám další / díky za všechny ty aplikace, které mi cestu usnadňují/ . Dojíždíme do kempu Roca Grossa. Kupodivu volno, ale název mi měl napovědět – v katalánštině “mohutná skála”. První přidělené místo po hledání WC jsem reklamovala, protože to bylo na vysokohorskou túru. Druhé přidělené bylo proti sanitárce, takže OK, ale při přejezdu jsme zasmrděli spojku. No ať to zkrátím, kempem jezdí vláček tažený traktorem, aby se člověk do toho kopce vyškrábal. Nicméně jsme tam strávili nádherné 3 dny.
12.9.2026 3 dny takového přímořského lehárka. Kdo nás zná ví, že každé lehárko je doprovázeno nějakou aktivitou a nejinak je tomu i zde. Procházka kolem moře a majáku do městečka Callela. Je sobota a zrovna probíhá na náměstí taneční festival.
13.9.2025 dnes jsme to vzali z kempu na opačnou stranu než včera do Sant Pol de Mar. Zase hezké přímořské městečko, hezká pláž a dva krásné kostely. Škoda, že i když byla neděle, oba byly zavřené. Přímo u pláže je zastávka vlaku z Barcelony. Takže tip na výlet – zaletět si do Barcelony a vlakem k moři!
14.9.2026
Montserrat – kouzelné místo v katalánských horách
Montserrat je jedním z nejvýznamnějších poutních míst Španělska. Klášter ukrytý mezi skalními útvary láká poutníky i turisty. V bazilice se nachází slavná Černá Madona, patronka Katalánska. Už samotná cesta vzhůru nabízí nádherné výhledy a celé místo má neopakovatelnou atmosféru.
15.9.2026 Delta řeky Ebro na severovýchodě Španělska je jednou z nejvýznamnějších mokřadních oblastí Středomoří. Najdeme zde rýžová pole, laguny, písečné pláže a slaná jezera. Je rájem ptactva, zejména plameňáků a volavek. Velká část delty je chráněna jako přírodní park. Já tedy mám v úmyslu fotit plameňáky, takže se vypravujeme na pozorovatelnu s krásným názvem Swarovski. Zasedla jsem mezi partu fotografů s obrovskými “děly”, že ten můj Canon vypadal jak hračka z Lega. Oni fotili něco, co já ani neviděla. Jooo jak řekl kamarád – “na ptáky jsme krátký”😀
16.9.2026 pokračujeme v prozkoumávání delty, ale moje fotografické ambice dost poklesly. Ale jinak je tu nádherně, nekonečná písečná pláž a velkou zvláštností jsou rýžová pole.
17.9.2026 cestou do Valencie jsme se stavili v jeskyni. Nebyla to špatná zastávka, ale žádné wow se nekonalo. Naše Punkevní jeskyně je pěknější, navíc průvodce mluvil strašně rychle, protože všichni byli Španělé a angličtina ho trochu obtěžovala. Jeskyně Sant Josep ve španělském Vall d’Uixó ukrývají jednu z nejdelších splavných podzemních řek v Evropě. Návštěvníci se projíždějí na loďkách mezi krápníkový útvary a část trasy procházejí pěšky. Nesmí se fotit, jen v jednom místě to bylo povoleno.
18.9.2026 – 19.9.2026 Valencie – město, kde se historie potkává s budoucností. Třetí největší město Španělska je proslulé futuristickým Městem umění a věd, historickým centrem a paellou, která se zrodila právě v tomto regionu. Bývalé koryto řeky Turia se proměnilo v nádherný devítikilometrový park plný zeleně, sportovišť a mostů. A k tomu slunce, moře a pohodová středomořská atmosféra.
Na Valencii jsme si vyčlenili dva dny, s tím, že jeden den věnujeme městu historickému a druhý modernímu.
Ve Valencii jsme nemohli najít podchod pod nádražím ani navigace ho nenašla,tak jsem se šla zeptat do obchodu a paní ho zavřela a šla 500 m s námi, aby nás tam dovedla. To jsou okamžiky, na které člověk nezapomene a říká si, že svět je ještě v pořádku.
Je zde také největší evropské mořské akvárium s krásným parkem.
20.9.2026 Valencie byl náš nejjižnější cíl cesty a tudíž je potřeba otočit se směrem k domovu. Chceme si ještě trochu užít moře a sluníčka, španělských dobrot a vína.
21.9.2026 nesmí chybět obvyklá přímořská túra do nejbližšího města Palamós.
Prohlídli jsme si přístav, maják, vykoupali se a pak směr obchody – Ondra shání tílko. On se totiž oblékl do takového bílého, ke kterému kdyby oblékl červené trenýrky, tak může jít cvičit na spartakiádu. Přiznal, že mu ho koupila maminka. No, tílko jsme nesehnali, ale to staré se nějak ztratilo 😀
22.9.2026 Dnes je poslední den našeho pobytu ve Španělsku, takže vítr ve vzduchu, písek ve vlasech, sůl na kůži, smutek v duši….Ráno jsem si dokonce přivstala na východ slunce!☀️
23.9.2026 Dnes nás čeká dlouhý cestovní den. Ráno si ještě zopakuji ten nádherný východ slunce.
Pak už jen nezáživné km. Odpoledne sjíždíme z dálnice do městečka Galargues.
Ondra dostal chuť na kebab, ale městečko vypadá, jak když tu ani nebydlí lidé. Trochu se projdeme, najíme z vlastních zásob a vracíme se na dálnici.
24.9.- 25.9.2026 ted už hltáme jen km, přespíme jednu noc na francouzské dálnici a jednu noc v německém kempu. Obojí je proti Španělsku dost drahé. Pochvala řidiči, po 4500 km nás bezpečně dovezl domů. Takže moc díky.
26. 9. 2026 – doma
26. 8. se narodil náš vnuk Ondrášek. Dnes, přesně o měsíc později, má jeho statečná maminka Andrea svátek a konečně může svého chlapečka pohřbít.
Jsme v myšlenkách s nimi. Rodiče si přáli být sami a my jejich přání plně respektujeme.
Ondrášku, vždycky budeš součástí naší rodiny. ❤️❤️❤️
