18.1.2025-19.1.2025 začátek dovolené aneb když to nejde podle plánu. Ještě plna euforie z předchozího dne /stihla jsem svoji promoci a vernisáž fotek s kamarády /, jsem s Ondrou vykročila do šerého rána, když se mi urval popruh u batohu – rychle přebalit, ale jsme batohová a balící rodina, takže taxikář neúčtoval ani přirážku. Dobrý, jsme na letišti. U přepážky slečna prohlásila, že nás nemůže odbavit, protože nemáme vízum, letíme na 32 dní a bezvízový styk je jen 30 dní. Vůbec neakceptovala, že nám to v létě Thajci prodloužili na 60 dní, protože ona to nemá v PC! Naštěstí jsme měli letenku z Malajsie která dokazovala, že ani v tom Thajsku nebudeme v kuse 30 dní!!! Hotovo, tak snad už nic! Letíme do Londýna na letiště Heathrow. Přejíždíme za šílených 63 liber za oba 1,5 hod autobusem na Gatwick. Tady nám paní s úsměvem sdělí, že se porouchalo naše letadlo, že vypravují malé a tam se nevejdeme! Ale nic se neděje, posadí nás do thajského letadla, které ale odlétá z Heathrow-chce se mi brečet, ale lístky na autobus zpátky dostáváme grátis! Tak snad už další román nebudu muset psát!
20.1.2025 Bangkok – Phetchaburi rychlíkem, kde se větralo otevřenými dveřmi
21.1.2025 Petcheburi, podle průvodce turisty opomíjené staré královské město. Asi proto se nám tu dost líbí-žádní turisté, o to víc psů a opic, že jsme museli chodit s klackem. Lanovkou vyjíždíme na nejvyšší vrchol cca 100 m.n.m., ale ono to je asi z 5 m.n.m. po docela strmé stěně a lanovka má otevřené bočnice. Holt tady se na nějakou extrémní bezpečnost nehledí. Nahoře je ale krásně a máme možnost si projít komplex paláce Phra Nakhon Khiri. Fotit se může jen venku.
Dolů už jdeme pěšky a cestou je ještě několik zajímavých chrámů a stup a všudypřítomné opice. Ale jinak naprostá oáza klidu, všude květiny a poletující motýli.
22.1.2025 jdeme pěšky do asi 3,5 km vzdálené jeskyně Khao Luang. Domácí nám sice nabízí kolo, ale pro mě kombinace jezdění vlevo, hustota dopravy a horko je docela vražedná, takže se raději spoléhám na svoje nohy. V jeskyni je příjemně, je to vlastně taková budhistická svatyně.
23.1.2025 přesun vlakem do Hua Hin k moři
24.1.-26.1.2025 pobyt v Hua Hin u moře, takové flákací nicnedělání, koupání, noční trhy…thajská klasika
26.1.2025 dnes docela dlouhý přejezd vlakem do Chumptonu. Chtěli jme zde přenocovat jednu noc, ale nakonec z toho byly dvě. Někdy jdou plány trochu jinak než si člověk nelinkuje. V plánu byl NP Khao Sok, ale všude beznadějně obsazeno. Tak trochu poupravujeme trasu. Nemám ráda, když něco nejde podle plánu a pak dělám chyby. Povedlo se mi koupit 2x lístky na autobus. Nejdříve to nešlo a pak se mi nějak zadařilo 2x. Holt kdo nic nedělá, nic nezkazí.
27.1.2025 Jak jsme se učili jezdit Grabem – obdoba Boltu. Ráno vyrážíme do cestovky, kde se mi zadařilo online koupit lístky na autobus. Staví se k tomu dobře a přislíbí refundaci i když lístky jsou “non-refunable”
Poté bychom rádi jeli do jednoho parku vzdáleného 8 km. Už to není ta “stará dobrá Asie”, kdy na člověka číhal TukTuk na každém rohu a za pár korun ho odvezl, kam chtěl. Na jednoho narazíme u nádraží a po dlouhém dohadování se svým kolegou vybafne pro nás neakceptovatelnou cenu.
Vzpomenu si, že kdosi radil Grab. Nainstaluji a ono to funguje! Za chvilku přijede luxusní auto a jedeme za rozumnou cenu i s účtenkou😀
28.1.2025 Ranong – nějak se nám už nechce jezdit dlouhé trasy, tak naši cestu kouskujeme a má to svoje kouzlo. Zde jsme třeba narazili na horké prameny. Ono tedy máchat se v 35 stupních v horké vodě není zrovna “hitparáda”, ale nohy jsme smočili.
Jako skoro na každé cestě mám žaludeční problémy, i když si fakt to jídlo i pití hlídám. Vymyslela jsem si spešl jídelníček – ráno banán, v poledne osolená rýže a večer si doslova hoduji – rýže s banánem politá medem. 😀 pokud zhubnu, nechám si patentovat. Tady všude koupíte misku rýže a i vám ji ohřejí.
Co je hrozné, ty všudypřítomné plasty. Na všechno vám cpou tašku-od krabičky léků po velké nákupy. Je to hrozně pohodlné a člověk si na to rychle proti své vůli zvyká. Někdy ani nestihneme křičet, že tašku ne a v igelitce s ohřátou rýži je ještě zabalená lžíce a vidlička – asi abych si mohla vybrat, čím to chci jíst. Lidé tu neustále nosí pytlíky s něčím…Při velikosti Asie a počtu obyvatel si myslím, že Evropa je jen ekologická kapka a naše papírová brčka planetu nezachrání.
29.1.2025 Takua Pa – bydlíme u řeky s krásným výhledem.
30.1.-2.2.2025 Přesunuli jsme se k Andamanskému moři na ostrov Ko Kho Khao. Je to zde taková oáza klidu, ale i trochu ostrov duchů. Nekonečné prázdné pláže lemované vybydlenými resorty.
Senior’s travels 2 