15.6.2025 původně jsem si říkala, že z této cesty žádný blog psát nebudu. Za prvé kvůli různým okolnostem jsme vyrazili na velmi krátkou dobu a za druhé v Chorvatsku už byl asi každý. Ale pak jsem si řekla, že píšu hlavně pro sebe a kdo nechce číst, nemusí.
Před každou jízdou autem mám respekt ze silnic a dálnic, ale fakt mě nenapadlo, že nám dva dny před cestou pán “naboří” auto u nás ve vesnici. Naštěstí se nestalo nic, co by bránilo v cestě a šikovní hoši v servisu jen zacvakli nárazník, tak snad vydrží. Můžeme vyrazit a čeká nás romantická noc na rakouské dálnici. Jen my, asfalt a hučení kamionů😍

16.6.2025 Byl to blbý nápad, že Slovinsko a Chorvatsko projedeme mimo dálnice. Navigace si asi myslela, že chceme velké “dobrodrůžo”, tak nás vedla “cestou necestou, polem nepolem”, silnice občas připomínala turistickou cestu v horách. Fakt jsme si oddechli, když jsme sjeli k moři a místo do cíle na ostrov Pag, jsme zajeli do prvního kempu, který se vyskytl.

17.6.2025 Slečna doktorica – krásný příběh české lékařky na ostrově Krk, kde je i pohřbená. Vždy si na tento příběh v Chorvatsku vzpomenu a ne jinak tomu bylo i dnes. Bura / bóra/ – často ji tam popisuje a hlavně v zimě musí být hodně drsná. Jedná se o suchý nárazový vítr přicházející od hor. My ji zažíváme dnes, je to protivné, nárazové a když už si člověk myslí, že to skončilo, tak to přijde znovu s větší silou.

Ale zase není úplně špatné, když má člověk čas na nucený odpočinek. Ondra si čte, já zkouším fotit. Vůbec v poslední době zkouším s nevalnými výsledky.

Fouká tak hrozně, že i když je teplo, tak jsme museli do auta.

No a to jsme vůbec netušili, že ten protivný vítr na protějším břehu pustoší poloostrov Istrii. Teprve, když začnou od kamarádů chodit sms, zda jsme v pořádku, dochází nám, že u nás to je jenom větříček.
17.6.2025 Posouváme se 100 km na jih doprovázeni neustálými poryvy větru. V městečku Senj nakoupíme a chceme se podívat na místní hrad. Vylezeme nahoru, ale opět tak hrozně fouká, že cvaknu pár fotek a rychle do auta.


18.6.2025 ubytovali jsme se v kempu Zaton. Nejdříve jsem byla docela zděšená velikostí kempu /je obrovský/, ale po zabydlení se nám zde líbí a pobyt prodlužujeme na 4 noci.

Moře je mělké s písečným dnem a voda už docela prohřátá.

Jsou dva typy lidí – ti co Chorvatsko milují a ti co mu nemohou přijít na jméno. My asi patříme do první skupiny – máme to tu rádi. Moře je skvělé, jazyk velmi podobný našemu, bývalá Jugoslávie byla naše první “velká” zahraniční dovolená a na podzim 2020 v covidové době to bylo Chorvatsko, kam jsme mohli jet. To byla tak trochu cesta po stopách Vinetoua😀, trochu větší dobrodružství než to letošní, koho by zajímalo, zde je odkaz.
https://seniorstravel648933973.wordpress.com/2021/07/01/chorvatsko-2020-2/
19.6.2025 Mnohokrát jsme už jeli kolem Zadaru, ale nikdy tam nebyli. Dnes jsme se rozhodli to napravit. Bydlíme asi 15 km od města a údajně by měl jezdit do Zadaru bus, což mi potvrdili i na recepci kempu. Ráno vyrazíme za chládku asi 2 km na zastávku. Autobus má zpoždění a asi po 3/4 hodině to vzdáváme, holt nám není souzeno Zadar vidět. Vracíme se do kempu se zastávkou v supermarketu. Něco je divné, obchod je zavřený ve čtvrtek, ale nikde žádná cedule. Začnu googlit a zjišťuji, že je dnes v Chorvatsku státní svátek /Corpus Christi/, všechno zavřené a autobus jezdí jen omezeně. Ale na každé změně plánu si člověk musí najít něco pozitivního. Pro nás je to neplánovaná návštěva městečka Nin.


20.6.2025 Tak jsme se přece jen do Zadaru dostali, dnes autobusy jezdily bez problémů. Historické centrum je jako kamenný labyrint s obchůdky, kostely a sem tam kopečkem zmrzliny. Mořské varhany hrají víc do větru než do not, nějak nešly vyfotit, ale mají své kouzlo. A Pozdrav Slunci? Skvělý nápad – jen bychom ho ocenili víc po západu slunce, než v pravé poledne. Tak pěkně všechno zdokumentovat z věže katedrály a rychle zpět na pláž.




21.6. Přejíždíme na ostrov Pag, kde bychom měli strávit zbytek naší dovolené. Zastavujeme v městě Pag. Tedy nejdříve urputně hledáme místo na zaparkování, povede se až v přístavu. Pak zase urputně hledám, kdo by mi rozměnil 5€, protože automat nevrací a nám stačí 2€ na 2 hod. Když se vše povede, ještě hledám wc /zatím Google mapy vždy poradily/. Záchod je na turniket za 1€, ale někdo tam šprajcnul dvacetník. Ondra se ho snaží vydolovat, abych si mohla zaplatit. Než se mu to povede, podlezu turniket a hotovo. Ušetřila jsem éčko a on posléze vydoloval dvacetník-tolik radosti😀


22.6.2025 Kemping Straško – reklama hlásá hned u moře, připadalo mi to jako dobrá volba. Jenomže to hned u moře znamená, že z našeho stání je to k moři 500 m – ještě, že rádi chodíme! Trochu za náš výběr místa může kempová ACSI karta. Je to sice levnější, ale samozřejmě bez lukrativních míst.

Ale západy slunce tu jsou nádherné!

23.6.2025 Novalja – městečko asi 3 km od kempu Straško. Nějak mi ta přímořská městečka připadají, jak přes kopírák – kostelík, přístav, uličky, obchůdky. Ale má to svoje kouzlo a nejdůležitější je tu moře – nádherné, průzračné…


24.6.2025 Na severu ostrova Pag je oblast s velmi starými olivovníky, nejstarší je údajně 2000 let starý. Ondra vtipkuje, že ho pomáhal sázet, kámoška na to, že ho chodila zalévat – pobavili oba 😀


Udělali jsme asi 5 km okruh mezi krásnými olivovníky a dobře, že jsme vyrazili brzo, vedro začíná být vražedné.

Opouštíme ostrov Pag trajektem. Vždycky mám z nalodění a vylodění trochu trauma, jestli se trefíme!

25.6.2025 přes Slovinsko a Rakousko domů

26.6.2025 Hvala – jsme doma
