9.6.2024 zamávali jsme Středozemnímu moři a směřujeme do Bulharska k Černému moři. Samozřejmě se nabízí otázka, proč se jmenuje černé, když je krásně modré?
Zde je odpověď z internetu, zdroj neuveden:
Voda Černého moře má běžné čiré zabarvení, prozářená sluncem je modrá nebo zelená, ale to, že se moře jmenuje Černé, má svoji příčinu. Od hloubky 100 metrů už je minimum světla, proto tam není žádný život. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že dno moře je pokryto černým bahnem s nízkým obsahem kyslíku.
10.6.2024 Sozopol
Docela oceňujeme znalost azbuky, protože tady si s nějakou “latinkou”hlavu nelámou. Sozopol je staré historické město s dřevěnými stavbami. Jsme dost zklamaní, protože vše zakrývají restaurace, prodejny všeho možného, takže kochání žádné. Kolem nás projde pohřební průvod /tyhle momenty ze zásady nefotím/, pro nás nezvyklé, nesou otevřenou rakev.
No a večer si všimnu, že naše guma u auta není v nejlepší kondici🛞
11.6.2024 pro dnešek máme o zábavu postaráno, musíme najít pneuservis. V takové divné čtvrti v Burgasu jsem si vygooglila chlápka, o kterém někdo napsal, že jediný umí spravit prořezané gumy:-) Tak jsme si řekli, to bude ten pravý. Gumu spravil a pro nás to byl pětihodinový naplánovaný pobyt v Burgasu.
12.6.2024 Obzor – fakt se to tady tak jmenuje. Malé příjemné městečko. I když podle chystaných slunečníku si to v plné sezóně ani nechci představit.
13.6.2024 Bulharsko nijak moc nenadchlo, krajina, kterou jsme projížděli, byla docela fádní, z jedné strany slunečnice /ještě nerozkvetlé, to by bylo jinak krásné!/ z druhé strany kukuřice. Ondra si docela užívá prázdné dálnice, ale jejich povrch nic moc.
Kamenný les – tato zastávka mi udělala velkou radost. Krásné vápencové útvary, tak jak je tu kdysi ustupující moře zanechalo. Trochu to nadšení kalila informace od prodejce vstupenek, ať si nic nenecháváme v autě, že se tu často krade. Samozřejmě doklady a peníze máme u sebe, ale naše měsíční domácnost je v autě. Naštěstí jsme vše našli v pořádku.
Pomalu přijíždíme k bulharsko-rumunské hranici, cestu lemují “soudružky ….tutky”. Kdo neví kdo to je, tak ta paní nebo slečna co nabízí služby pánům. Hranici tvoří most přes Dunaj.
Den končíme v kempu poblíž Bukurešti. Chceme se zítra podívat do hlavního města, tak sonduji u majitele, jak se tam dostaneme autobusem. A jeho odpověď – nevím, já autobusem nikdy nejel😀. S nostalgií vzpomenu na slečnu v kempu u Atén, která nám prodala 24 hodinovou jízdenku, obdrželi jsme mapu a informace, jak se kam dostaneme. Kvůli jednomu dni strávenému v Bukurešti, se mi nechce pronikat do systému veřejné dopravy / někde v STB koupit plastovou kartu atd…/, tak měníme plán.
Večer přichází obrovská bouřka a s ní i toto upozornění
14.6.2024 Sibiu, docela velké město s pěkným centrem
Je zde také muzeum s názvem “Převýchova mučením”, které mapuje komunistickou éru Rumunska. Tam teda nemám odvahu jít, nějak už vyhledávám jen příjemná místa, i když toto je bezesporu historie.
Pokračujeme do Curtea de Agres – je zde pravoslavný klášter, hrobka prvních rumunských králů a krásná zahrada.
15.6.2024 na dnešek jsem se opravdu těšila, protože nás čekal přejezd od jihu k severu Rumunska po Transfagarašské magistrále. Musím pochválit řidiče, projel to bezvadně a dokonce ochotně zastavoval na moje focení. Měli jsme nádherné počasí a viděli 3 medvědy, takže cestovatelský cíl splněn.
16.6.2024 Pokračujeme směrem nyní už k domovu a občas zastavíme, jako třeba na koňském trhu – koně, vozy, cikáni. Ty vozy nebyly žádné dvoukoláky, ale Audiny Mercedesy a BMV.
Alba Lulia – nikde jsem o tomhle městečku moc informací nenašla. Přesto ve městě jsou 3 katedrály, kde v neděli probíhaly bohoslužby. Město je obehnané pevností podobnou té u nás v Terezíně nebo Jaroměři.
17.6.2014 Salina Turda – největší důlní muzeum na světě, kde se od 11.století až do roku 1932 těžila sůl z hloubky více než 100m.
18.6.2024 Soutěska Turda – tady jsme si opravdu “mákli”. Projít soutěskou není nic náročného, ale pokud ji chcete vidět shora, musíte vyšlápnout 300 m převýšení, ale stálo to za to!
Výšlap to byl “výživný” a Ondra má narozky, tak to musíme všechno zakončit orosenou skleničkou piva.
Senior’s travels 2 