Proč právě tyto dva ostrovy? V minulých letech jsme byli na Tenerife, Fuerteventuře a Lanzarote a vždy byli s cestou maximálně spokojeni.
19.2.2024 vyrážíme na noc směr Barcelona. Teda noc tady není žádná hitparáda. Nepohodlné kovové sedačky nějaký spánek vůbec neumožňují. No, když jsme vydrželi 19 hodin na letišti v Číně, vydržíme i toto.
20.2.2024 ráno vypadáme jako po velkém flámu. Z letiště jedeme autobusem do hlavního města Las Palmas de Gran Canaria. Od autobusu nás čeká ještě 2 km pěšky a 100 m převýšení. Tohle nás čeká každý den našeho pětidenního pobytu. Normální člověk si půjčí auto nebo vezme taxíka, my v rámci “kondičky” pěkně po svých. Na ubytování necháme batohy a jdeme na průzkum města.
21.2.2024 další prozkoumávání města, dnes jsme nachodili 23 km a stihli se také vykoupat, je krásných 29 st, ale Atlantik je jako žiletky.
Také jsme viděli zdejší zemědělce “vyjet s traktory do ulic”
Na závěr dne ještě stihneme navštívit dům Kryštofa Kolumba. Kolumbus zde sice nikdy nebydlel, ale je to krásný prostor s artefakty kolumbovské a předkolumbovské éry.
22.2.2024 městečko Arucas a likérka Arehucas. Krásné městečko s katedrálou a vyhlídkou na kopci. Vedeme dilema, jestli nejdříve vyhlídka nebo destilérka. Rozhodli jsme se správně, protože kdybychom dali dříve ochutnávku rumu, na kopec by nás už nikdo nedostal😀.
Každý mohl ochutnat 4 vzorky, tak jsme si dávali s Ondrou každý něco jiného, abychom ochutnali vzorků 8. Slečna průvodkyně, mimochodem z Gdaňska, ctila naši slovanskou příbuznost a nebyla nijak lakomá. No, nebudu to moc rozvádět, vylezli jsme docela dobře naladěni.
23.2.2024 Botanická zahrada bývá tak nějak místem odpočinku. Abychom se úplně nepoflakovali, vyrazili jsme do ní těch 6 km pěšky. Najednou skončila cestička, před námi plot a vedle nás čtyřproudá silnice. Nějaký domorodce nám ukázal, kde je díra v plotě. Zapomněl nám jaksi říct, že na druhé straně asi po kilometru žádná díra už není nebo o tom nevěděl nebo věděl a “za bukem” se smál. Takže zase kilometr zpátky a zbytek pěkně po nepěkné silnici. No a botanická zahrada nebyla vůbec odpočinek, protože je umístěna v příkrém svahu. Je ale moc pěkná, taková hodně přírodní.
24.2.2024 Na dnešek jsme si zakoupili zájezd do centra ostrova. Ondra ráno vyrazil v tričku a kraťasech, tak jsem ho jemně upozornila, že přece jenom nejvyšší kopec je ve výšce 1956 m.n.m.a může tam být trochu “svěže”. Mě moc nevěřil, ale předpověď na netu ho přesvědčila. Na Pico de Las Nieves padaly kroupy. Občas se i rozestoupily mraky a bylo trochu něco vidět. A v tomto skoro mrazivém počasí jsme potkávali běžce, kteří běželi ultramaraton napříč ostrovem.
Cestou bylo pár dalších zastávek a i přes nepřízeň počasí, to byl vydařený výlet.
25.2.2024 La Isla Bonita neboli krásný ostrov, tak se říká La Palmě. Rozhodovala jsem se mezi 40 minutovým letem nebo 8 hodinovou plavbou. Turbulence nebo vlny? Nemusím ani jedno, takže panáka Danielse a letíme .
26.2.2024 Nahoru, dolů, nahoru, dolů – takový je první dojem z La Palmy. Asi si zde vylepšíme kondičku, ty “krpály” jsou všudypřítomné, hodinky ani nestíhají počítat vystoupaná podlaží. Jinak hlavní město Santa Cruz de la Palma je příjemné přístavní město.
Trochu jsme pochodili po městě a pak hezky na několik vyhlídek, kterých je zde opravdu hodně.
27.2.2024 Cesta do Los Sauces autobusem a odtud po červené GR 130 k přírodním bazénům Charco Azul. Tady jsem trochu přecenila síly – na 2 km převýšení skoro 300m. Měla jsem toho při cestě zpátky “plné kecky”. Navíc je dost větrno, velké vlny, takže do bazénů zákaz.
28.2.2024 Po včerejším náročném dni jsem si dnes naordinovala “oddychovku” Bylo to sice jen 15 km, ale většinou po rovině kolem moře až na vyhlídku, odkud lze pozorovat startující letadla. Celou cestu nás provázelo bouření Atlantiku, který v těchto dnech vůbec neumožňuje koupání.
Senior’s travels 2 