Tchaj-wan 2023/1-od severu k jihu po východním pobřeží

15.11.2023-16.11.2023 skoro 12 hodin letu a 7 hodin časový posun, to budu zase vypadat honí se mi hlavou, zatímco Airbus 350 společnosti China Airlines pluje oblohou.

Přistáváme v 6 ráno, doma je kolem 23.00. Na letišti si vyzvedáváme Easy card a sim card, které jsem objednala z domova. Ta první slouží pro místní dopravu a ta druhá do telefonu. Jedeme si dát na ubytování batohy a trochu se rozhlédnout po hlavním městě Tchaj-wanu Tchaj-peji.

17.11.2023 po ránu jedeme do Memorial Hall Dr. Sunjatsena, který je považován za zakladatele Tchaj-wanu. Jedná se o impozantní prostory, které slouží jako památník, ale i jako výstavní haly. Máme štěstí vidět střídání stráží, desetiminutové skoro divadelní představení.

Střídání stráží

Od památníku vylezeme na Sloní horu. Je to sice kopeček vysoký jen 184m, ale je to výstup po schodech z 44m 😀 Jsou odsud krásné výhledy na Tchaj-pej.

Nahoře se rozhodujeme, že těch výhledů bylo ještě málo a že půjdeme navštívit “101”. Tento mrakodrap byl ještě v roce 2009 nejvyšší budovou světa. Měří 509,2m a má 101 pater. Velkou zajímavostí je 600 tunová koule uvnitř, která vyrovnává těžiště v případě zemětřesení.

Ráno jsme začali v Memorial Hall zakladatele Tchaj-wanu a večer končíme v Memorial Hall Chiang Kai-sheka, kterého známe jako “Čangajška”

Čekáme na autobus – ještě, že kamarád google dokáže spolehlivě ukázat, jakým spojem máme jet. Jízdní řády jsou psané sypanou rýží a lidé moc anglicky nemluví. Při tom čekání zjišťujeme, že stojíme skoro u prezidentského paláce, takže ještě jedna fotečka na závěr docela náročného dne.

18.12.2023 dnes bylo v plánu jet do městečka Tamsui /konečná jedné linky metra/. Prošli jsme si krásnou cestu po lávkách mangrovými porosty uprostřed paneláků.

Protože byla sobota, všude bylo plno lidí, bavili se, piknikovali, někteří tančili. Někde jsem četla, hlavně nejezdit s místní dopravou o víkendu! Jak to vypadá, jsme si vyzkoušeli cestou zpět, kdy jsme se málem nedostali do autobusu.

Šli jsme navštívit zdejší vojenskou pevnost. Po zakoupení lístku /cca 60Kč/ jsme se dozvěděli, že v ceně jsou ještě další dvě památky. Tím vzal za své náš plán vidět, jak se řeka Tamsui vlévá do oceánu, protože to už tento den nestihneme. Ale i tak to byl super výlet s pozorováním, jak se Tchaj-wanci baví o víkendu.

19.11.2023 Taipei-Hualien – v kolik ten náš vlak asi jede?

První dojmy z Tchaj-wanu jsou vesměs pozitivní. Tchaj-wanci se umí bavit, v parku cvičí, pod mostem tančí. Všude jsou čisté záchody bez poplatků. V Metru nikoho nepustí sednout, což jim trochu kazí skóre. Také ekologii moc neřeší, všude odmítáme plastové tašky, lžíčky, brčka… jakýkoliv vrak skútru zůstane tam, kde skončil. Anglicky moc neumí, ale jsou milí a ochotní.

Co je tu naprosto geniální, je půjčovna deštníků před obchody. Prostě si deštník půjčíš a zase ho někde vrátíš.

20.11.2023 Soutěska Taroko, kterou řeka Liwu “vykousala” v mramoru. Oko geologa jásá, je to opravdu nádhera!

Pod vlivem filmu Muž na laně jsem si to taky zkusila – trochu se to houpalo, ale bylo to bezpečné.

21.11.2023 Dnešní den je tak trochu ve znamení “šutrologie” Začínáme v Muzeu soch, ale je to slabé, už jsem viděla daleko pěknější a rozsáhlejší. Docela se bavíme u názvu soch, protože naše představivost je značně omezená😀ale šneka jsme poznali oba!

Odtud pokračujeme do muzea rhodonitu. Mají zde samozřejmě i výrobky z jiných kamenů a jejich cena šplhá do závratných výšek. Úplně mám strach kolem nich procházet s batohem na zádech-představa, že člověk něco shodí …

Daleko lépe se cítíme v této venkovní galerii

No a chrám na závěr nesmí chybět!

22.11.2023 městečko Yuli. Vlastně ani moc nevím, proč jsme sem jeli. Asi proto, že to zrovna není turistický trhák a někde v průvodci jsem o něm četla zmínku. První překážkou je komunikace s ubytovatelkou. Místo pár anglických slovíček bravurně ovládá google překladač a já vůbec nestíhám reagovat. Poté, co mi vysvětlí postup praní v pračce, radši si asi vyperu ručně. Naštěstí tu je uklízečka, která nekecá a pračku zapne.

Další problém je jídlo. Absolutní absence jakéhokoliv jídelníčku v angličtině nebo obrázků. Zachraňuje nás místní řetězec 7-11, který je otevřený 24/7, prodávají zafoliované jídlo, ohřejí ho a můžete ho na místě konzumovat.

Tam někde na mostě je hranice mezi euroasijskou a filipínskou tektonickou deskou.

23.11.2023 odpočinek v termálu hotelu An Tong. Je to od Yuli asi 9 km, tam se svezeme autobusem a zpátky po cyklostezce pěšky. Termál trochu smrděl po síře a dopoledne jsme tam byli sami.

Vydrželi jsme až do odpoledne, než přišla výprava rozdováděných Číňanů a bylo po romantice. Cestou zpět jsme viděli rýžová políčka, políčko, kde se pěstuje dračí ovoce /moje oblíbené/ a sad s kvajávou.

Rýžová políčka

24.11.2023 Kenting leží na jihu ostrova a my se dostáváme do poloviny naší cesty. Navštěvujeme NP Kenting kousek nad městem, který původně založili Japonci jako botanickou zahradu. Jsou zde staré stromy, les korálových balvanů, jeskyně, vyhlídka. Tu jsme si moc neužili, protože při větru 20m/s se na ni ani nedalo pořádně vylézt. I mezi stromy to nebylo moc příjemné, takže nejlépe bylo v jeskyni.

25.11.2023 dnes jsme dosáhli nejjižnějšího bodu Tchaj-wanu poblíž majáku Eluambi

Nejjižnější bod Tchaj-wanu

Dalším bodem zájmu byl NP Longpam. No nevím, jestli ty 4 km v tom příšerném větru stály za to, ale výhled byl krásný.

Cestou zpět jsme ještě udělali malou zastávku u Sail rocku – takový šutr co vyčnívá z moře a skoro za tmy ukončili dnešní putování.

Publikoval Vlaďka

Pohodová

Napsat komentář