
26.9.2023 nočním autobusem jedeme z Batumi do Tbilisi a zde rovnou přesedáme na “maršutku” směr Kazbegi. Kavkazské scenérie jsou úchvatné.

Když při první zastávce vidím “bábušky” prodávat čepice, je mi jasné, že nás čeká drsný pobyt. Přes den je nádherně, ale v noci klesá teplota hodně nízko a nikde se netopí.

27.9.2023 výlet ke klášteru Nejsvětější trojice

Odtud je krásný výhled na horu Kazbek. Chceme se k ní ještě trochu přiblížit, tak vystoupáme do výšky 2700m.n.m.


28.9.2023 mrazivá noc mě trochu nabourala plány a místo výletu do údolí Truso, zůstávám s kašlem na ubytování. Holky vyrazily a my s Ondrou vyrážíme také pro kapky na kašel a hlavně na sluníčko, protože venku je přes den tepleji než v domě. Výlet mě trochu mrzí, ale i tak si užíváme horské scenérie a nedaleké minerální prameny.


29.9.2023 opouštíme Kavkaz a jedeme na východ do oblasti vinné révy, města Telavi


30.9.23 výlet taxíkem ke klášterům Ikalto a Alaverdi.




V plánu bylo ještě návštěva vinařství, ale trochu se to zvrtlo. Taxikář pouštěl hudbu z rádia, k tomu zpíval svoje operní arie a úměrně zvedajícím tónům zvedal rychlost. Tak jsme s Ondrou výlet nedokončili a raději se prošli 7 km “po svých”.


1.10.23 Signaghi “městečko lásky”. Ptala jsem se proč – Потому что это красиво – protože je krásné. Hezké bylo, ale v našem pojetí nic mimořádného. Spousty hezkých, ale vybydlených domů.



2.10.2023 procházka za doprovodu místních psů ke klášteru Bodbe. Kláštery mi začínají trochu splývat. Pro Gruzínce velmi významné stavby, Gruzínec, když vidí klášter jen z povzdálí, hned se pokřižuje, do kláštera musí být u žen zahalená hlava a oblečená sukně.



3.10.2023 Sagaredžo – městečko nevyniká žádnou zvláštností, ale jsou odsud velmi dobře dostupné chrámy Davida Garedžiho. Je trochu pošmourno, tak akorát na objevování zdejšího hřbitova. Každý hrob má docela velký pozemek, kde je stůl a lavice, občas s láhví kořalky nebo demižonem vína. Holt každá země má své zvyky!



4.10.2023 Klášterní komplex Davida Gareji. Jedná se o komplex asi 12ti klášterů, které jsou však buď na hranici nebo na území Ázerbájdžánu. Jelikož vztah obou zemí je občas napjatý, přístupné jsou pouze 2 kláštery.



Když už jsem tu vzpomněla způsob pohřbívání, nesmím zapomenout na radostnější událost a tou je svatba. Bývají v sobotu a neděli, odehrávají se v některém z klášterů a několik jsme jich viděli.



